O medu

Jak vzniká med

• Včely sbírají nektar a medovici na rostlinách. Nektar je výměšek rostlinných žláz, které se nachází nejčastěji ve květu. Medovice je cukernatá látka produkovaná hmyzem (u nás jsou to zejména mšice) a vyskytuje se na listech a jehličí stromů.
• V úle je zpracují: složité cukry rozštěpí - včela svými enzymy přemění převažující sacharózu na jednoduché cukry (glukózu a fruktózu) a navíc takto zpracovanou surovinu obohatí o další enzymy.
• Řídký nektar zahušťují – odpařují nadbytečnou vodu, které je v nektaru 60-70%, kdežto ve medu jen asi 18%.
• Nakonec zralý med zavíčkují - med uložený v　plástech zakonzervují víčky z　vosku a med zde dozrává do své lahodné podoby.

Věděli jste že....

• Při tomto procesu vynaloží včela obrovské úsilí. Jen pro představu - na 1 kg medu uletí včely dohromady 280 000 km, tj. 7x kolem rovníku.
• Včelka musí 50-60 tisíckrát vyletět z úlu, aby z toho byl 1 kg medu - Váha obsahu medového váčku včelky vždy činí jen asi 20 mg
• Včela létá rychlostí 8 m/s., tj. asi 29 km/h
• Jedna včela navštíví za minutu 10 květů.
• Včelstvo v případě potřeby dokáže shromažďovat nektar a pyl z vydatných zdrojů z okruhu o poloměru větším než 5 km.
• Hmotnost 1 litru medu je asi 1,4 kg.
• Pro rychlé osvěžení je med lepší než káva. Jednoduché cukry z něj téměř okamžitě přecházejí do krve a posilují organismus.

Krystalizace medu

• Je to přirozený proces, jeden ze znaků, dle kterých se hodnotí kvalitu medu. Napovídá, že se jedná zřejmě o kvalitní, nefalšovaný med. Aby med zůstal tekutý, často se v　obchodech provádí šizení “umělými cukry”, nebo je med zahříván příliš dlouho na vysoké teploty, čímž se zničí většina enzymů a jiných cenných látek.
  U medů dovezených ze zemí mimo EU se mohou vyskytovat rezidua po léčení včel antibiotiky (zejména Čína, kde nejsou antibiotika zakázána.)
• Světlé květové medy krystalizují rychleji než tmavé medovicové. Je to způsobeno vyšším obsahem glukózy, která má tendenci rychleji krystalizovat.
• Některé medy (hlavně řepkový) začnou krystalizovat během týdne či dvou. Stalo by se to i včelám v plástech. (Jsou ale i medy, které krystalizují velmi pomalu - například akátový.)

Skladování medu

Vzhledem k vysokému obsahu cukrů má med samokonzervační účinky. I přesto je nutné dodržovat určitá pravidla skladování:

• Med skladujeme v　uzavřených skleněných nebo porcelánových nádobách.
• Hlavně v　suchu - chráníme ho před vzdušnou vlhkostí (Med je hygroskopický - absorbuje do sebe vzdušnou vlhkost a tím se ředí).
• Chráníme ho před denním světlem a hlavně před přímými slunečními paprsky – neškodí medu, ale ničí v　něm obsažené vitamíny. Temno je důležité zejména při dlouhodobém skladování.
• V chladu med být nemusí, ale svědčí mu to (cca 15°C). Biologická aktivita medu se sníží a navíc se zpomalí i krystalizace. Nevadí ani mráz.
• Naopak škodí přehřátí – zahřívání nad 50°C ničí vitamíny, enzymy a další cenné látky v　medu obsažené.
• Krystalizovaný med lze uvést do tekutého stavu pozvolným zahříváním ve vodní lázni o teplotě okolo 45°C.
• K rozpuštění zkrystalizovaného medu nikdy nepoužíváme mikrovlnné trouby.

Složení medu

cukry: fruktóza 30-38%, glukóza 26-33%, sacharóza 1-10%, vyšší cukry 1-10%.
voda 17-20%,enzymy, vitamíny (B1, B2, B3, biotin, C, kys. pantotenová), minerální látky (draslík, sodík, vápník, hořčík, železo, fosfor, síra, mangan, zinek, měď), organické kyseliny (pyrohroznová, glukonová, jablečná, citronová,...), aromatické látky, aminokyseliny